.bňiui

U

(Vincent měl na chvilku půjčený můj mobil, dívá se rád na fotky… A tohle mi tam nacvakal 😀  nevím jak se mu to povedlo, ale nechávám jako první jeho příspěvek sem ;-)) 

Dlouhodobě … 

Je těžké mít na paměti dlouhodobé cíle a přínosy toho, proč tohle děláme, v každodenním životě a všedních dnech…

Je to těžké i pro nás, natož pro děti, které mají úplně jiné chápání času.

Domácí škola nejde. Začínáme být pozadu. Holky každé ráno přemlouvám hodinu, než vůbec začneme. Pak mají po prvním cvičení hlad, pak chtějí přestávku a za celé dopoledne stihneme tak jednu stranu jedné učebnice. V lepším případě, v tom horším (většinou) chytne May totální hysterák a udělá mi scénu jak z národního. A nestihneme pak už nic…

Dneska měl jít Vincent poprvé do místní školky, kde jsme se byli včera podívat. Bankomat odmítá vydat peníze, nevím proč. Takže nic.

Než jsem to, co jsem sepsala výš, stihla poslat, začala si May stěžovat na bolesti bříška, včera se přidala horečka přes 39 a další příznaky … Podle netu buď dengue nebo tyfus. Před chvílí odjeli se Lvem do nemocnice.

Vypadá to, že končíme. Možná i dřív než v srpnu.

Enšpígl

Znáte tuhle postavu? Poprvé s tím přišla moje mamka, že Vincent je takový Enšpígl. A teď s ní musím souhlasit.

Jak Lilly škrábl kocour a jela na očkování, přijela pokaždé s kinder vajíčkem za statečnost. A tuhle vidím Vince, jak si na terase pustil z hadice vodu, omývá si nějaký škrábanec na noze a pak, než stihnu zastavit vodu a zeptat se, mi nese klíče od motorky a prý „dedeme puo vajíko, kábla kočka, mám au bebí, dotanu vajíko“…

Nikde jsem žádnou kočku neviděla, tak se ptám jaká kočka a on suverénně „bílá“. Říkám, že tam žádná bílá není a jestli to náhodou nebyl gekon a Vincent se naštěstí nachytal a povídá „jo, gekon, ne kočka. Ale dedeme puo vajíko“…

 

Hlášky

„Vinci,holky se neperou a netlučou, holky se chrání.“

„Jo mami“ a obejmul Lilly a povídá jí „já tě nedám!“

Ale jinak se teda kluk v něm nezapře, kdybych ho nekrotila, tak svou nelibost dá najevo tlučením pěstičkami do dotyčné osoby a řevem, co je slyšet míle daleko…

Odplínováno

Pokud jsme doma, běhá Vincent bez plen (nahatý) a téměř pokaždé si zajde sám na nočník. Dneska došly bonbóny, kterými jsem ho odměňovala. Po minulých zkušenostech jsem koupila ještě v ČR sáček hroznových cukrů balených jako bonbóny a použila metodu cukr a bič. Když se první den počůral, vynadala jsem mu. Pak už to nebylo potřeba, pochopil velmi rychle, co se od něj chce… Teď ještě doladit situace, když jsme venku.  

Vincent

měl včera svátek. Zašli jsme vybrat dárek (vybral si malého angličáka, oranžový mini cooper, pak s ním šel i spát), šli jsme na zmrzlinu a pak do místního akvária na „byby“… Akvárium mě překvapilo, větší snad nemají ani v Barceloně… 

Fotky dám zvlášť, chtěla jsem ještě napsat, že díky vedru jsem začala odplínování a taky kvůli uspořádání domu, kde bydlíme, došlo i na odsun Vince z ložnice do pokoje holek. Kupodivu to zatím docela funguje. Odplínování je trochu horší, Vincent si zatím v polovině případů nestihne včas uvědomit, že bude čůrat, tak jen oznámí „čůám“ a už nic nestihneme. Uvidíme, může tady běhat nahatý, koberce nikde nejsou, takže ideální podmínky.