Klíště

Dneska si May našla jedno pidi klíště, bohužel už přisáté, na břiše.

Scéna jako bychom jí chtěli amputovat nohu bez narkózy… Jak se zmítala, tak se přetrhlo… Zbytek se vyndat nepovedlo… 😦

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice May. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

9 responses to “Klíště

      • Ráda bych Ti řekla, že někdo „vymyslel“ lék – nevymyslel. Čím více budeš „předem“ vysvětlovat- tím je stres delší a větší. Ani hovory o tom „jak příště – a proč je nutné – a co bude“ nedoporučuji (nejen já). Robátko je frustrováno mnohem více, protože Ví, že něco „pokazilo“. Jak jsem napsala – nedělat nic, v případě nutnosti rovnou zalehnout, ošetřit … urovná se to rychleji. PS: vím, že se asi některým maminám protáčí panenky – píšu Ti to, protože to znám(e) 😦

  1. S křížkem po funuse, ale pro příště – vyndat a okamžitě, i kdyby May protestovala sebevíc. Bude to menší zlo než borelióza (a to je ta lepší varianta).

    • To jsem udělala, i přes protesty…ale jsem nešťastná z toho kolem, začíná mít hysterický záchvat z jakéhokoliv „zákroku „… Když má svůj den, tak i ze stříhání nehtů.. N

      • A homeo už jsi zkoušela?? Já s tím tedy osobní zkušenost nemám, ale tak říká se… třeba by to zabralo??
        Strach je prevít, ten nevymluvíš 😦 Není jak, v okamžiku, kdy je tam nějaká bolest… nebo nepříjemno. Ta moje teď s tím nehtem v oku hystericky odmítala otevřít oko, protože jí to bolelo – nakonec jsme ji musely přidržet… káply jí umrtvovačku… a hned bylo líp. vzbudila ale nad ránem celé oddělení…
        Když jsme tam pak byly odpoledne znovu, nepomohlo ani to, že věděla, že pak bude líp. Alespoň si to ale chtěla řídit sama. Hlavně ne tak, aby to bylo zas násilím. Domluvila se s doktorkou, že jí to tam kápne, až dopočítá do tří… na vteřinu otevřela oko….
        To je asi jediná dohoda, která na její hysterickou reakci platila…

      • Taky dobrý… U nás ani takovéhle dohody nefungují, proste neotevře… Pusu teda, u zubaře

  2. máme 2,5 synka, také se u prvních klíšťat hystericky vztekal. Vysvětlovali jsme sice předem, i po zákroku – to bylo důležité – zdůraznit, že opravdu nic nebolelo a proč jsme to vyndali. A postupně byl klid. Nejvíce teď pomohlo, když viděl, že i sobě vytahuju klíště, dávám desinfekci a jsem v klidu.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s