z vany do sprchy

aneb tajné úniky…

Kdysi dávno, když jsem ještě neměla děti (fakt taky byla někdy taková doba? neuvěřitelný…) jsem si s pobaveným smíchem přečetla jakýsi článek od nějaké maminy, o tom, jak jí horká sprcha připadá nedostupná stejně, jako dovolená v Tichomoří.

Protože osud má smysl pro humor, zanedlouho jsem naprosto přesně věděla, o čem mluví. Respektive částečně, protože já jsem totiž do sprchy nikdy nelezla. Sprchu jsem totiž neměla moc ráda a nechápala, co na tom lidi mají. Vždyť se u toho nedá číst! Zásadně jsem si totiž dávala vany. Plné horké vody. S knížkou, někdy i sklenicí vínka a svíčkou. Ehm…

Během těhotenství jsem neustoupila ve dvou věcech – vana a sýry 🙂 Po prvním dítku jsem tvrdošíjně trvala na svém, koupat se budu jedině ve vaně (přesto, že vlastníme i sprchový kout). Navíc ve sprše není přece slyšet, jestli se náhodou neděje něco nekalého, případně, jestli novopečený tatínek zvládá dost dobře svojí roli, že… Děti mívají zase velmi „dobré“ načasování, takže když jsem se vracela do napuštěné vany, byla už voda obvykle studená. Nevadí, tak holt příště… Sotva se situace trošku zlepšila, a občas mi byla i ta vana dopřána v klidu, otěhotněla jsem podruhé a celé kolečko jsem si dala nanovo…

Na to, abych objevila výhody sprchy, jsem musela otěhotnět potřetí 😀 Protože ve sprše, kromě uklidňujícího zvuku vody, NENÍ NIC SLYŠET. To je objev Ameriky, co? 😀 Ale teprve teď jsem schopná (po nakojení, tj. jedinému legitimnímu důvodu řevu, který vyžaduje mojí přítomnost) si tu sprchu užít v klidu. Protože vím, že to holky i tatínek zvládnou… a protože já pak musím zvládat zbytek dne…

Podobně funguje i luxování, ale to už nemá tak relaxační účinky…

Jaké tajné úniky pěstujete vy? 🙂

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice inside out, moje. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

8 responses to “z vany do sprchy

  1. hodinu klidu denně – dobrovolně povinně – a kdyby šlo o život, jděte k sousedům 😉 , a to už dlouhá léta. jo – a taky lakování nehtů – občas ..

      • nesnáším umělé – ne, že by se mi nelíbily – ale tělo protestuje .. tak se bavím vlastníma (tatin povídá „drápama“ – jenže co On o tom ví?? 😀 )

      • ja umele veci obecne taky nesnasim, ale na gelovky jsem presla z nouze, je to jedina vec, ktera mi alespon na chvili zabrani si nipat kuzicku na palcich (hrozny zlozvyk, nejsem schopna se toho zbavit, a kdyz je obzvlast narocne obdobi, mam to i do pulky palcu, blee… Lev si uz dela srandu, ze nemam zadny daktylky…) umele jsou totiz tluste a nejde to s nimi…

  2. Zrovna včera jsem Motýlovi říkala, že moje večerní sprcha je moje jediná „chvilka pro sebe“. A proto nechci, aby během MOJÍ sprchy kdokoli jiný lezl do koupelny. (On totiž navrhoval, že by se ke mně přidal. Pche!)

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s