jak žijeme

aneb všední dny…

Rána bývají hektičtější, ale už se to docela zajelo. Budíček je na sedmou, pak snídaně, koupelna, oblíkat a Lev odváží holky do školy a školky. Dopoledne se snažím věnovat Vincentovi a něco udělat doma, pokud mě Vincent nechá. Když se nepovede ho uhoupat nebo odložit do ohrádky, vykašlu se na to a jdu s ním ven. Pak případně nákup, oběd, pro Lilly do školky většinou jede Lev, je rychlejší, než já s Vincem. Pak jedeme pro May, v pondělí rovnou na balet, jinak podle počasí na hřiště a pomalu na třetí domů na svačinu a úkoly. Pak nastává trochu problém, protože Lev teď místo z kanceláře pracuje zase z domova a protože dělá doslova za dva, musím vymýšlet každé odpoledne nějaký program, jinak toho moc neudělá.

Pondělí je v pohodě… ve středu má May floorbal, Lilly by měla spát ve školce po obědě a já mít teoreticky odpočinek. Tak zbývá úterý a čtvrtek s pátkem. Nejsem moc zastánce toho, že by děti měly chodit každý den na jiný kroužek, ale možná mi nic jiného nezbude, než jim ještě nějaké kroužky zařídit….Od kolika berou do skauta? 😀 Pracovnu doma nemáme, Lev pracuje v obýváku, který je průchozí do kuchyně…

Kolem šesté je potřeba holky zahnat do vany, převléknout a namazat Vincenta místo koupele (má hrozně suchou kůži a snadno se osype, tak se koupe tak jednou týdně, nebo pokud je to opravdu potřeba a pak tak třikrát denně promazávám Excipalem, zatím to naštěstí funguje), udělat večeři… May si musí připravit tašku do školy a obě holky oblečení na druhý den. Po večeři je večerník na pc, pak zoubky a vlásky, pak Lev čte pohádku a já zpívám ukolébavku, pokud stíhám (ale snažím se). Pak jdu uložit Vincenta, pokud se jo povede, tak do devíti děti spí a můžu jít došolichat, co zrovna hoří a co jsem nestihla přes den…

 

Advertisements

11 responses to “jak žijeme

  1. Díky za popis, všechny ty trojdětný blogy poslední dobou mě utvrzujou, že dvě budou fakt akorát 🙂 jinak my jsme taky k dispozici, dojedem ideálně na Háje nebo někde po okolí.

  2. Do skauta někdy i od pěti let, ale většinou preferují 7-8, spíš druhou třídu.
    Se opravdu nenudíte 🙂 A co pro Lva kancelář ve sklepě? 😉 Ono v létě je to opouštění prostoru docela v pohodě, ale v nastávajícím podzimu (a že třeba ten je dneska opravdu důkladný) to už je asi docela záhul vymýšlet každý den něco.

    • zkoumam toho skauta tady v okoli, plus jeste jedno cviceni, uvidime… podzim byl naprosto uzasny, teply a dlouhy jako uz dlouho ne… jsem moc rada, protoze jsem si uzila prochajdy s kocarkem, v coz jsem ani moc nedoufala s tim TP…

      • Třeba ještě bude pokračovat. Vloni to bylo podobné, dlouhý teplý podzim a hodně kratičká zima. To by se hodilo viď? 🙂

  3. 🙂 žijete, koukám, tak nějak „normálně“ 😉 Víš – ono kroužky pro děti – aspoň u nás, ale ve většině rodin taky – nebyly (nejsou) jen proto „se dětí zbavit“ – spíš jim poskytnout čas a prostor na to, co baví je. (doufám, že jsem to napsala srozumitelně)

  4. Pingback: Jeden běžný den | My space, my world.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s