12 týdnů

Kritická hranice snad překonána… tož uvidíme, jak dopadnu na kontrolách za 14 dní v Praze…

Do konce března se taky budu muset rozhodnout, jestli budu rodit v Praze nebo tady… Tady je nejbližší porodnice cca 50km, a prý se tam jde poprvé až rodit, žádné kontroly a tak. Navíc netuším, jak dobře mi půjde vysvětlovat anglicky ty moje specifika nějakému neznámému doktorovi, pokud budu zrovna rodit. Posledně s Lilly to šlo až na ten závěr fakt rychle, to bych taky ani nemusela stihnout do té porodnice tentokrát dojet…

S Prahou je pro změnu ten problém, že bych nejspíš musela bydlet u tchyňky, což v šestinedělí nevím nevím, jak bych zvládala. A navíc by se musela May vrátit se Lvem dřív sem, začíná jí první třída, a to se mi vůbec nechce, takhle rodinu rozdělovat…

Třetí možnost je to tady zabalit, a vrátit se do ČR s tím, že by Lev pracoval nějakou dobu z domova, což by snad taky šlo zařídit… ale do toho se mi taky nechce… už jen kvůli tomu, že trvalo rok, než jsme se tady zajeli a zvykli si a taky jsem chtěla, aby se holky pořádně naučily řeč… a pak by taky bylo daleko těžší to zase všechno balit a stěhovat se znovu…

Babo raď…

Advertisements

17 responses to “12 týdnů

  1. To není snadné rozhodnutí…
    Já bych nejspíš zůstala ve Švédsku, kór jako zkušená třetirodička 🙂 Rozhodně bych chtěla mít kolem sebe rodinu a své „hnízdo“. Jsem tam ve větší pohodě… a to bych právě s miminkem chtěla hned od začátku mít.

      • A na základě čeho se většinou vlastně rozhoduješ? Já jsem sice paradoxně dost racionální osoba, udělám si ta pro a proti, ale nakonec se stejně řídím vnitřním pocitem.

      • no ja jsem v tomhle klasicka vaha… musim pockat, kam se mi to prevazi a pak, jestli je to teda opravdu konecna verze 😀
        snazim se vzit vzdycky v uvahu prilis veci zaroven a najit idealni reseni, Lev z toho obcas leze po zdi… pac pochopitelne idealni reseni neexistuje, ale vzdycky mi trva, nez si pripustim, ze opravdu ne, i kdybych nad tim koumala sebevic…

  2. Neporadím. Ale ono se to nějak vykrystalizuje – já původně chtěla rodit v Irsku a nakonec jsme se vrátili… Kdy teda termín? 🙂

      • Ještě uvažujem, malé je teprve rok a čtvrt. Popravdě nás brzdí asi hlavně to, že jednak nevíme kam, jednak se hrozně milujou s babičkou a dědou a nemáme to srdce je roztrhávat…

      • U nás ta, která je hlídací, taky pracuje, ale hlásí se o ni o víkendech a jezdívá i po práci… A sama vidím, jaký je rozdíl,když jsou často spolu, než když se pár týdnů třeba jen vidí přes Skype. Ale hlavně asi nechci nikam jezdit za každou cenu, zvlášť kdybych tam pak musela být sama s dítětem, v Evropě nás navíc asi nic aktuálně netáhne, zbytek světa je už jo moc daleko… Není to jednoduchý 🙂

      • Aha, tak to chapu… my musime, protoze v CR neni pro Lva slusne placena prace…

  3. Je ještě čas a prostor popřemýšlet, máš to v rovnováze, pro i proti, tak počkej až některý faktor převáží. Hodně šťastné rozhodnutí přeji. K mamince to nejde?

  4. Do konce srpna je ještě daleko. Přinejmenším je čas natrénovat si správná anglická slovíčka a nebo dokonce sepsat „jádro pudla“ pro porodníka ve švédštině.
    Ono si stejně tělo i podvědomí stejně, bez ohledu na racionálno a vůli, prosadí vhodné místo.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s