6 let (a 35)

„Age is a state of mind over matter. If you don’t mind, it doesn’t matter!“ To tak v kostce vystihuje 😀 

Tentokrát ten věk řeším asi víc já, May to až tak zajímavé nepřijde, těší se spíš na tu Halloweenskou párty, kam pozvala půlku třídy… (btw bude to mazec, děti tam budou bez rodičů a my neumíme ještě dost švédsky… no uvidíme. Snad to přežijeme všichni ve zdraví).

Mayka si letos k narozeninám přeje bílé koťátko s modrýma očima. Živé. Moc ráda bych jí ho dopřála, protože… Protože když se Suri narodily koťátka, May si vybrala Mourinku. Jenže nakonec si přišel kamarád s dcerou pro kocourka a odnesli si nakonec právě Mouri. Dodneška si to vyčítám, May na ní byla dost fixovaná a neměla jsem to dovolit. Bála jsem se ale, že nám pak zůstanou koťata obě… ale May pak kocourka, co nám nakonec nečekaně zůstal, nikdy nebrala. Teď už asi půl roku říká, že chce koťátko… dokonce víc, než iPad, a to je fakt co říct, protože ten si přeje hodně. Já si říkám, že jedna kočka nebo dvě kočky už je asi jedno, ale při představě dvou řádících a lítajících koček v bytě se mi do toho moc nechce… tož mám hrozné dilema…

A ještě záznam do deníku: May má v šesti letech cca 123 cm a 21 kilo. Nožku má 31-32. Čím dál víc se projevuje její povaha. Poslední dobou je to dost vyhraněné, buď je strašně hodná a milá na všechny, nebo má špatnou náladu a pak je protivná až hrůza. Nedokáže ty negativní emoce ještě moc kontrolovat, tak pak háže věcmi o zem, nebo je zlá na Lilly a zásadně neposlechne… Dobrala jsem se k tomu, že potřebuje víc naší pozornosti, ale samostatně, bez Lilly. Je to těžké, ale budeme se snažit. Nejspíš jsou to boje o moc a obava o vlastní postavení v rodině, když se Lilly teď začíná v něčem dotahovat. Vůbec jsem si všimla větší řevnivosti mezi nimi, ale to je na samostatný článek.

Hrozně se zlepšila ve švédštině, v podstatě už mluví ve větách a řekne všechno co potřbuje a to s takovým přízvukem, že ani rodilí nepoznají rozdíl. Je to náročné, uvědomila jsem si, že je teď v kontaktu se 4 jazyky (čeština, slovenština – slovenská učitelka, angličtina a švédština). Doufám, že to zvládne… Ve škole začínají brát písmenka a čísla, tak teď počítá už líp švédsky než česky. Moc se jí líbí, že umí něco líp než já a Lev, tak nám pořád dává hádanky, jak se co řekne švédsky 🙂

Má tady už docela dost kamarádů, ale i tak si vzpomene na kamarády z Čech a taky na babičky, po kterých se jí stýská. Snaží se to ale nedávat moc najevo…

A já… já si na těch pětatřicet vůbec nepřipadám… kolem dvacítky jsem si myslela, že v pětatřiceti končí veškerá sranda, člověk se má už chovat vážně a mít to srovnané… ehm… nejspíš budu jednou taky potrhlá a zvědavá babička 😀 doufám 😀

Advertisements

14 responses to “6 let (a 35)

  1. Nevěř nikomu, komu je nad 30 🙂 Teď už to působí až vtipně, ale v té době jsme fakt brali třicátníky za starce 🙂 A chápu tě, taky si ani trochu nepřipadám na svých 37. Už! Uf!
    Přeji vám oběma vše nej, May je sympaťačka, jen o ní čtu, holka s jasným názorem, to je znát. Závidím jí ty jazyky, v tomhle věku to jde asi skoro samo, myslím, že ač je jí někdy smutno, časem to ocení. Já být odvážnější, taky bych odsud s rodinou na chvíli zmizela do světa. Jinak my se snažíme rozdělovat pozornost mezi děti tak, aby si nás užívaly i samostatně, takže mám program jen s Mikem, nebo jen s Toňou, nebo jsou každý samostatně zase s tatínkem. Ráda bych to držela, dokud budou děti jen trochu chtít.

  2. Koukám, že vy taky na podzim máte co slavit ;). Tak velká gratulace oběma! A teda Mayka je šikula s těmi jazyky, mě (antitalnetovi) z toho jde hlava kolem.

  3. Všechno nejlepší!
    Dvě kočky v bytě jsou naopak LEPŠÍ, než jedna, protože si navzájem vynahradí, co jim lidi neposkytnou, jsou mnohem klidnější. Jen to chce vybrat už větší kotě, aby bylo vidět, že má klidnou povahu a ať jsou obě stejného pohlaví. Příbuzné být nemusí a nemusejí ani přijít současně, jen pak ta služebně starší kočka vyžaduje po nějaký čas větší přísun citů, trpí frustrací, jako starší dítě. Ale zvykne si. A samozřejmě kastrovat. My jsme to dotáhli na čtyři v bytě…a pak jsme se přestěhovali do domu.

    • já měla i sedm v bytě (jak jsme neplánovaně měli těch pět koťat)… pořád nevím… May slibuje hory doly… ale ráno pak zase scéna jak z národního… nevím, jestli budu mít energii na uklizeni po dalsich kockach…

  4. Taky blahopřeju! May je koukám dost velká holka (nebo ta moje je dost malá 🙂 – bude mít 7 a ještě 123 cm nemá a boty 33 taky ne…).
    Díky své vitální (dnes již tedy spoustu let zesnulé) pratetičce Mílové (tak jí říkaly neteře, jmenovala se Milada) mám tu hranici věku hodně posunutou. Zatímco vlastní babičku jsem nějak moc nemusela (ale nic ve zlém, prostě jsme si jen nesedly povahově… i když možná jsem jen neměla ráda ten obraz mého vlastního kozorožského perfekcionalismu, ha, ha), její sestru jsem zbožňovala (neměla potřebu mě nutit abych byla nejlepší, ale přitom mě zase nikdy nevynášela do nebes, to bylo asi přesně to, co jsem potřebovala, ale nikdo mi zrovna tenhle rovnovážný postoj nedopřával). Dokud nebudu mít aspoň 80, tak se budu cítit mladě :-)) Pořád bychom ještě chtěli dát dcerce sourozence, aby na tom světě nebyla tak opuštěná a nemusela si chodit hrát s dětmi do družiny :-)), ale organismus už je asi opotřebovanej :-)) Hlava si myslí jedno, ale tělo asi něco jiného 🙂

    • Dekujeme 🙂 May je opravdu na svůj věk velká, zato Lilly vypadá ve třech tak na dva roky… je to sranda, jak se ty geny namíchaly…
      Já jsem měla takhle vitálního dědečka, učil do svých 80 let… každý den cvičil a docela dlouho běhal.
      U nás to napodruhé taky nešlo tak snadno… držím palce… jakmile jsem si ale řekla, že to neřeším a začala se věnovat tomu, co jsem už dlouho chtěla (chodit na hodiny klavíru), tak to vyšlo… a bylo po klavíru 😀

      • Já už to neřeším docela dlouho… ale asi budu muset řešit ještě míň. Jen se mi nechce dojít tak daleko, že se zbavím všech těch věcí po dcerce (jako že už tu naději úplně vzdám), a pak že by to jako mělo přijít :-))) Ale říkám si, že mám v hlavě takovou záklopku, která mi celkem vědomě říká, že ještě ne. Jak s tím porodem 🙂 Jen už přednáším nějak dlouho :-)))))

      • tak posuň věci někam v rodině, ony se pak zase vrátí, kdybys potřebovala 🙂 taky jsem posouvala…

  5. Všechno nejlepší oběma! Junior vás dožene má ve dvou letech metr a 14,5kg a 26 nohu 😀 ale to jen díky velkému tatínkovi. Jak tu řešíte druhé mimino…. v pondělí jsem prodala kočár po Juniorovi… a do konce roku bych velice ráda, kdyby se něco stalo 😀 tak pst! a držte nám palce.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s