Easy? No. Kids today do not have it easy.

Další velmi zajímavá, ale dost depresivní úvaha… máte doma TV? Hlídáte, co tam děti můžou vidět? Pouštíte děti na počítač? A kontrolujete to nějak?

As our children emerge into this bankrupted civilization, advertisers circle them like vultures with market-tested messaging, brilliantly crafted to turn them into depressive, shallow, materialists; never satisfied, always wanting. They are besieged by a constant barrage of conflicting, confusing directives: “BUY THIS!” “EAT THIS!” “WANT THIS!” “BE THIS!” “BELIEVE THIS!”

The Matt Walsh Blog

I did a segment about bullying a few days ago. This conversation — like any conversation that centers around the youth of today — prompted a bunch of emails claiming that kids these days are pampered and „soft.“ Kids „have it too easy,“ they say. I’ve heard this claim a thousand times, and every time I’m disturbed by it.

For some reason, I’ve been thinking about this quite a bit over the last couple of days. Do kids really „have it easy“? I’ve always thought this attitude is flawed and dangerous, but I couldn’t put my finger on why, exactly. Everybody seems so confident that it’s ‚easy‘ to be a kid in this country, so why aren’t I reassured when I look at my own children? Why do I fear for them so deeply if they are blessed to be born into these ‚easy‘ times?

I mean, it…

View original post 1 864 more words

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Uncategorized. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

8 responses to “Easy? No. Kids today do not have it easy.

  1. Ten chlap je fáááááákt dobrej … tak nějak pěkně mlátí hlavičkou o hřebíček, co? … Ale depresivní čtení to teda je, to mi povídej. Mi vždycky vstávaj vlasy hrůzou, když si pomyslím, čeho všeho (špatnýho) se my, rodiče, na svých dětech nechtěně a často v dobré víře dopouštíme. Víc takových úvah!

  2. Tak už ho mám taky mezi „follow“. Je fakt dobrej. Navíc to píše způsobem, který mě vždycky vtáhne a přesvědčí. Hustýýýý (jak by řekla dcerka).
    Já mám podobný názor jako on, přijde mi (mě svobodomilovné osůbce), že je dnes všechno strašně „zpreventivnělé“ (to zní jak zparchantělé, to se mi líbí…), takové dětství bych nechtěla. Chápu snahu o bezpečnost, ale všeho moc škodí (už jen ten dojem, že jak člověk vystrčí hlavu z domu, tak aby se bál o život). A do toho všechny ty reklamy. Dosud mě popravdě nenapadlo, že všechny ty „Já chci“ scény má na svědomí spíš televize, konzumerismus apod., než jen přirozená chamtivost lidská 🙂 Teď je to jen o to víc vidět, nebo aspoň já to vnímám skrze dceru až hmatatelně. Tak možná tahle generace s tím nakonec praští, právě proto, že už toho bude na všechny moc.
    My TV doma máme, koukáme teď hlavně na déčko. Reklamy jí začnou chytat stoprocentně před Vánocema. K počítači ji nepouštím, to je moje hájemství 🙂 Maximálně občas něco na youtube… začali jsme s Drákulou muzikálem, přes Zvonilkovské pohádky, videoklipy Lucie Bílé (kvůli dcerce teď s ní jdu poprvé na její koncert :-), pořady o dinosaurech. Hry mi nesmí přes práh 🙂 Znám to z vlastní zkušenosti, je to jen ztráta času. Kladu jí na srdce, že utrácet za všechno, co vidí, nemá smysl… že ona nakonec nebude mít nic a ti druzí budou ti, co mají hodně peněz. Ona totiž „naštěstí“ (na rozdíl ode mě) na peníze slyší, asi bude jednou bohatá :-)))

    • já právě ty reklamy nesnáším… TV nemáme asi deset let, ale vypínám i rádio, na youtube mi hrozně vadí, že to občas nejde přeskočit (tak to alespoň „zmutuju“) a nahlas nadávám „zase hloupá reklama“… holky to chytají taky a když jdou rekklamy, tak je přeskakují a mutujou taky… ovšem vždycky poznám, že byli u babičky, protože to pak v obchodě „najednou“ nutně potřebují tohle a ono a znají ty výrobky jménem… o reklamním průmyslu, zaměřeném na děti, jsem tady už tuším kdysi psala… je to masakr, marketingoví experti zaměstnávají dětské psychology, kteří zkoumají, jak tu reklamu udělat naprosto neodolatelnou pro děti, a pak to testují na dětech. Pokud pokusné dítě během reklamy mrkne, je to špatně a musí se to udělat znovu tak, aby hypnotizovaně zíralo celou dobu… je to hnus velebnosti…

      • Hypnotizovaně zírá… uff. Já jsem si říkala, že takhle nějak to určitě dělají… koneckonců reklamy všeobecně jsou psychologicky dost propracované. Mě teď nedávno třeba na déčku mile přikvapili (to bylo v době, kdy tady v Albertu letělo sbírání nálepek šmoulů, za které sis pak mohla vybrat plyšového), když tam sehráli scénku, jak holka donese plný pytel různých čepic, že je jako sbírá a že brácha ji s tím vyhodil s pokojíčku… Tak jsem to hned výchovně využila 🙂 Nejhorší na tom je, když vidíš, jak je dítě spokojené, když NEVÍ, že je někde něco, co by mohlo chtít. To mě na tom dost vadí… A trochu se obávám nástupu do školy právě kvůli tomu, že uvidí, že ostatní to mají. Protože dosud jsem mohla vykládat něco o tom, že je to k ničemu…

      • Jo, to je taky ono… když jsem se ptala holek, jestli už ví, co si budou přát od Ježíška, tak vymýšlely dlouho a May pak přišla s tím, že koťátko a Lilly, že prý nové šatičky 🙂 (tj. nic z reklamy…)

      • Jo, ještě… zas musím říct, že má doma díky TV mediální výchovu. Když vidí některé reklamy, už automaticky zapojuje režim: „Jé, oni tvrdí, že xy, to určitě není pravda. my jim na to neskočíme, že ne??“ :-)))

      • to taky říkám, že reklamy ukazují ty věci lepší než jsou ve skutečnosti, aby se prodaly a tudíž lžou… a snažím se jim to vysvětlit na příkladech…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s