zpožděný vlak – dokončení

Čekal jsem už dobrou hodinu navíc a krátil si dlouhou chvíli kouřením a pozorováním lidského hemžení, když mi zapalovač vypověděl službu.

Najít otevřenou trafiku byl docela oříšek. Koupil jsem si nový cíga a zapalovač a šel zpátky k nástupišti. Ten chlápek mě sledoval už nejspíš od trafiky. Prý jestli nemám cígo. Jasně, že jsem měl, lhaní mi nikdy moc nešlo. Prý jestli nemám oheň. Klasika. Pak jak dlouho čekám a kdy má vlak jet. A pak, jestli stojím o jeden zajímavý příběh. Chlapík nevypadal na první pohled jako bezdomovec. Prý je ale na ulici už skoro rok. Byl nejspíš podobně starý jako já, tak lehce přes pětadvacet. Slušně, i když dost omšele oblečený. Vlasy na ježka, brýle. Vlastně vypadal jako takový ten slušňácký typ, co se jen na pár měsíců zatoulal. Nejspíš z nedostatku něčeho lepšího na práci jsem souhlasil, vlak mi měl jet stejně až za další hodinu a půl.

Ptá se, jestli jsem na Facebooku? Jasně, že jsem, kdo dneska není na Facebooku, jako by nebyl, ne? A jestli chodím na internetový seznamky? Nevím sice, co mu do toho bylo, ale jo, říkám, chodím. Tak prý si mám dát pozor, abych neskončil, jako on. Cože, ptám se? Kvůli Facebooku nebo kvůli seznamkám? Kvůli obojímu, říká. Že byl taky na Facebooku a seznamoval se přes seznamky. Začátkem loňského roku mu přišla odpověď na inzerát ze seznamky. Teda, ne že by mu občas nepřišla odpověď, ale tahle ho naprosto dostala. Bylo to jako ztělesnění jeho snů. Přesně se trefila do jeho vkusu, do jeho koníčků, do jeho názorů a časem i nálad. Jako by mu četla myšlenky. Přes výměnu odpovědí a chatování se za pár týdnů zamiloval, i když ji viděl jen na fotkách. Byla prý momentálně na rok studovat v Austrálii.

Údajně to bylo oboustranné a tak si oba změnili status na Facebooku a začali spolu virtuálně chodit. Mrzelo ho, že má moc pomalé připojení na videochat, ale jinak si psali každý den. Bylo pořád o čem a tak trávil víc a víc času na chatu s ní, než čímkoliv jiným. Dost ho překvapovalo, kolik toho ví o počítačích, prý daleko víc jak on a to si zdaleka prý nepřipadal jako obyčejný user.

Jednou se ho zeptala, jak by se mu líbilo si trochu přivydělat, třeba by mohl pak přiletět za ní? Prý je to jenom o tom, že bude figurovat někde na seznamu dobrovolníků a bude mu chodit pravidelně nějaká částka na účet. Tak jo. Peníze kupodivu fakt na účet chodily. Nejdřív pár set, pak pár tisíc měsíčně. To už spolu byli několik měsíců, a nebýt toho faktu, že se nikdy fyzicky neviděli, bylo to jako v každém jiném vážnějším vztahu. Akorát slečna snad jako by věděla úplně o každém jeho kroku. Doslova. Komu psal a na čí narozeniny zapomněl. Koho u něj v práci povýšili. Kdy byl nakupovat a snad i co koupil…

Pak prý jestli by nechtěl zkusit nějakou lepší práci. Trochu pochyboval, že mu takhle na dálku může něco najít. Našla. Ve vedení jedné investiční firmy. Neptal se, jak. Na jeho účet začaly chodit docela slušné peníze. Na dovolenou v Austrálii ale nakonec nikdy nedošlo, buď moc práce na jedné straně, nebo se to nehodilo na druhé straně zeměkoule.

Domluvili se, že pustí svůj státní byt a vezme si větší byt na hypotéku, že tam budou bydlet spolu, až se slečna vrátí zpátky. Zařídil a vybavil ho z vlastních úspor, z toho co ještě zbylo z akontace.

===

Tohle zvláštní setkání se odehrálo někdy na začátku jara. Teď máme pomalu podzim.  Přemýšlím, jestli ještě najdu mezi svými, převážně bývalými, kamarády někoho, kdo mě nechá pár dní přespat. No ale nemůžu si stěžovat, varování jsem dostal. Že jsem si ho nevzal příliš k srdci, to je můj problém. Jenže uznejte, copak byste si z takového příběhu neodnesl maximálně pocit, že týpek trošku přehání a kdo ví, kde si co lupe do žíly?

Týpek tenkrát pokračoval docela předvídatelně. Jak mu prachy vlezly na mozek. Jak si vzal úvěr na super auto, o kterém by se mu před tím ani nesnilo. Jak dal výpověď v práci. Jak si prostě užíval to, co považoval předtím za nedostupné. Ale červíček postupně začal hlodat a tak mu to nedalo a jednou se pokusil zjistit víc informací o firmě, ve které figuroval podle rejstříku jako společník. O tom, čím se vlastně firma zabývá a jaké další lidi ještě zaměstnává.

Druhý den mu nefungovala karta. Zjistil, že na účtu je z plusu několika milionů v mínusu pár desítek tisíc. Jeho slečna najednou nedostupná. Nebylo z čeho platit účty, bourák vrátil se šílenou ztrátou, chvilku to ještě nějak pytlíkoval, ale exekuce ho doběhla rychle. Stačilo pár týdnů a skončil na ulici.

Chtěl, abych mu půjčil svůj mobil, že se chce ještě zkusit spojit se slečnou. Ukázal mi její profil. Nebyla online. Nechal jí nějakou zprávu, vrátil mi telefon, trochu s rozpaky poděkoval, rozloučil se a odešel.

Odolával jsem asi týden. Pak jsem slečnu zkusil vyhledat na jedné seznamce pod smyšleným nickem sám. Jen tak pro kontrolu, jak moc mi týpek z nádraží kecal. Druhý den jsem měl ve schránce vzkaz.

Nejsem takový břídil, abych si ho vyzvedl hned a ze svého compu nebo telefonu, ale stejně mi to nepomohlo. Neměl jsem platit v kavárně kartou.

Ale abych to zkrátil, jede vám za chvíli autobus. Vzkaz byl od jisté velmi atraktivní holky, po které jsem platonicky toužil už dlouho, ale která byla tak trochu mimo mojí ligu. Psala hrozně mile a chtěla nezávazně vědět, jestli bych jí mohl s něčím poradit. Vyměnili jsme si pár mailů a začali chatovat. Pracovala prý jako modelka, měla zrovna velkou zakázku v Miláně. Poradit chtěla s převodem větší než velké částky peněz, jsem totiž vystudovaný ekonom a daňový poradce a prý jediný, komu se s tím mohla svěřit. Nakonec jsme se domluvili, že to pošle přes zahraniční účet na moje jméno. Peníze přišly a odešly, hned potom přišli policajti. Vyvázl jsem s mastnou pokutou, zákazem činnosti a s podmínkou.

Díky za kafe. Jo a ještě něco. Teď nedávno jsem měl dojem, že jsem onoho týpka z nádraží zahlédl přes sklo luxusní restaurace. Já jsem bloumal kolem a on seděl uvnitř a pojídal jakési vybrané umělecky servírované pidi jídlo z obřího talíře. Ale jistý si nejsem.

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice inside out. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

36 responses to “zpožděný vlak – dokončení

  1. jé! Bezva! Já už tak dlouho nečetla nic česky:)

    Budeš chtít betaread? Našla jsem tam asi tři chybky:)

      • Jenom návrhy, pravopis je v podstatě OK.

        „když mi vypověděl zapalovač službu“ – čeština má velmi flexibilní pořádek slov ve větě, ale natolik přeci jen ne. „Když mi zapalovač vypověděl službu“ zní líp, aspoň teda když si to řeknu nahlas.

        „omšelé“ oblečení – pětadvacetiletý chlápek, který používá slovo „cíga“, by použil spíš „uválené“, „obnošené“, „otahané“ nebo tak něco. Omšelé je ze slovníku Karla Hynka Máchy:))

        Nejsem zrovna Facebookový závislák, ale mám pocit, že když se dva useři dohodnou na vztahu, tak si nemění „profily“, ale „statusy“. Můžu se plést, doporučuju zkontrolovat:)

        A to je prozatím všechno:)

    • slovosled je jasný, status taky, ale omšele si chci nechat, líbí se mi to a kdo ví, třeba byl hrdina zrovna milovníkem klasiků 🙂
      každopádně díky moc

      • Není zač:) Já bych bez svých věrných beťáků nenapsala ani řádku, tak ten dluh univerzu splácím aspoň takhle.

      • No vida, a já bych napsal „když mi vypověděl službu zapalovač“. Formulace „když mi zapalovač vypověděl službu“ předpokládá, že ten zapalovač je čtenáři znám, alespoň implicitně – nějak souvisí s předchozím dějem. Formulace „když mi vypověděl službu zapalovač“ jej uvádí do děje příštího – jako úvod zápletky.

        Spisovatel ale nejsem, takže kdo ví … 🙂

      • Se slovosledem mam obcas problem, jak porad prekladam do anglictiny, tak se to asi sem tam projevi…

  2. taky se těším na pokračování :-)))…. mě zas v článku zarazilo „chlapík“ byl nejspíš stejně starý….. to chlapík… já si nemyslím, že si 25ti letý kluk o sobě nebo o vrstevníkách myslí jako o chlapíkách, to slovo bych zařadila až na starší věk
    (dala bych spíš mladík nebo kluk)… ale možná je to jen můj pocit a asi už jsem moc staráá 😀 😀 😀 😀

  3. Sedmi, prosím zachraň mě :-))) já vím, že je to mimo mísu, ale komentáře k poslednímu příspěvku určo budeš číst ;-))) (kdyžtak mě pak zas smaž)… Prosím, nemůžu tu nikde dohledat tu knížku, jak ses na ní odkazovala, že jsou to logopedická říkadla a písničky, které naučí dítko správně mluvit… že jsou to líbivé písničky, které by měly pomoci… prosím písneš mi, co to bylo za titul? Za boha to nemůžu najít :-))) díííík!!!

  4. Ahááá, díky díky, tak to bude ono, že jsem to nemohla najít… nojo ono to vyhledávání taky pwd najde ;-))) Díky moooc!

    A ano, taky říkam s holkama :-))) a třeba taky, že jedem s holkama do práce a přitom je to švagrovka, to je OK a tchýně, která je ale naprosto jiná věková kategorie :-)….

    Babizny se mi líbí, doufám, že to nezapomenu 😀

    • pracuju na tom 😛 tuhle mini povidku jsem rozepsala v roce 2011, a v nejakem zahadnem hnuti mysli jsem ji frkla ted nedavno na blog s tim, ze mi to kdyztak zkritizujete a bude klid 😀 ale nebyla dopsana, jenom nahozena myslenka. Tak ted se to snazim nejak doladit.

      • To si říkám vždycky taky, když píšu. Ve svojem posledním dílku jsem v předposlední kapitola oddělala postavu, která o kapitolu dál samozřejmě „zázračně“ ožila – nechala jsem tam tolik náznaků, nápověd a stop, že by to fakt mohlo průměrně inteligentního čtenáře kopnout – jsem si aspoň myslela. A stejně mi půlka čtenářů brečela, jak jsem jim to mohla udělat:)))

      • Na mojem blogu – tom s povídkama – je link. Počítám, že tobě angličtina nebude dělat problém:)

        Počítám ovšem – je to totiž fanfikce -, že bez aspoň základní znalosti dotčených fandomů si to moc neužiješ…

  5. Super konec, pruhledny tak napul – ze to semele prvniho jsem cekala, ale ze i druheho… Holt lidi se nepouci z chyb druhych a musi si nabit hubu sami :-). Slovosled neresim, me to cesky uz taky moc nejde. Snad az bude mlady ve skole, tak se zase naucim hezky cesky :-).

  6. Dobrá výhybka. Bude to mít pokračování, prosím? Já mám několik plotů (jak se to řekne česky? Námět? Sujet?) na několik knížek, ale neumím se vyjadřovat, tak už nic nepíšu, kromě manuálů a návodů a veselých výhružných mailů kolegům. Ale hrozně mne baví takové ty příběhy, jak si někdo něco vymýšlí a každý den se stane něco nečekaného, zvrat…jako tady. Piš dál!
    BTW: viděla jsem tě na FB, jsi hrozná kočka, taková lehce indiánská image. Ti Seveřani z tebe asi musí být trochu odvázaní, ne? Nebo tě řadí mezi Eskymáky?

    • diky za komplimenty (a tolik najednou, se uplne cervenam :D)
      Pokracovani jsem sice puvodne nezamyslela, ale mozna volne navazu, z opacne strany…
      Nametu mam taky hrozne moc, obecne nemam problem s napady, spis s realizaci. Dokopat se k tomu a neco dokoncit je pro me opravdu challenge…
      BTW jako dite jsem verila, ze mam indianskou krev, alespon par kapek 😀 pak se ukazalo, ze je to ponekud prozaictejsi krev madarska. Tata ma uplne bilou plet, cerne vlasy a tmave oci. Ja to na tu cernou dobarvuju umele, ale myslim, ze mi to docela jde… Jen co se severanu tyka, tak nevim, kam se podeli. Tady nejsou. Slysela jsem zkazky, ze pravi Vikingove jsou uz jenom v Rusku… na tohle tema jeste asi napisu neco delsiho casem…

      • Manžel je na služebce „kousek“ od vás…teď mi volal a chechtal se, že leze na rozhlednu a rozhlíží se po okolí, krásný vyhlídka prý – TEĎ. 23:17. No to musí být něco…

      • jo jo 😀 pokud je vic na severu, tak tam jeste bude, tady uz pomalu zase zacina byt par hodin i tma 😀

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s