na úřadě…

Papírování je potřeba všude. Ale že to jde taky s úsměvem, že mi bude úřednice na místní pobočce registrace pro cizince překládat řádek po řádku… a že mi neomlátí papíry o pusu, protože jsem si dovolila vzít jenom rodné listy a OP a pasy nechala doma… a ve finále že mi řekne – tak přijďte s pasy zítra, a kdybych náhodou byla na obědě, tak mi dejte vědet a hned přijdu… to by jeden fakt nečekal.

UPDATE – pasy jsem donesla dnes. Paní si od všech dokladů udělala SAMA ověřené kopie, které opatřila razítkem a podpisem a bylo to…  a to prosím jsem tam dorazila 4 minuty před koncem zavírací doby…

Advertisements
Příspěvek byl publikován v rubrice Sever. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

8 responses to “na úřadě…

  1. Podobný šok jsem zažila po přestěhování se na dědinu. Jedna z mála drobností – zapomněla jsem si občanku a šla si vyzvednout dobírku. Reakce poštmistrové? Tady vám píšu číslo na poštu a jak dondete dom, tak zavolejte, sem tu do pěti.

    • Tak že by to opravdu souviselo s tou vesnicí? já nemám moc se životem na vesnici zkušenost ani v Čr, tak nemůžu srovnávat… ale v Praze by mi vynadali a pak mi řekli, ať přijdu až budu mít všechny papíry a doklady v pořádku…

      • Nás je tu s bídou pět set duší včetně miminek a nechodících babiček. Jestli bydlíte v sídle do tisíce obyvatel, tak to bude podobné. Plus jste noví a jíní, pro starousedlíky snadno zapamatovatelní. Jistě, že mne i vás mohla úřednice poslat ke všem čertům, ale, pokud je normální, proč by to dělala? Přiznám se, že jsem řádně oslavila vyvázání se z područí městského úřadu, tam snad byly úřednice na stáži jak se chovat ke klientům v gerilovém výcvikovém táboře. Opravdu do okresního města jezdím jen v sebeobraně. Achjo, včera jsem udělala daně, drahý dnes v práci tiskne, zítra musím na finančák, ještě že je to jen jednou za rok. Město je fajn, že je tam vše po ruce, ani jsem si neuvědomovala, co vše beru jako samozřejmost. Vesnice je kus od kusu jiná. Podle toho ak se namíchají lidi, dávné rodové křivdy, jak je velká, jak silný je tam podíl „nové krve… Měli jsme asi kliku. I když kolega právě z „naší“ vesnice“ prchal, že lidi tu jsou děsný. Tak to asi taky bude od kusu. To přijetí starousedlíky myslím.
        Než jsem zakotvila, tak mne povolání prohnalo půlkou Evropy a spolupracovala jsem s lidmi opravdu ze celého světa. Nikoli virtuálně. Ač se to nezdá, lidi jsou všude stejní.

      • teda to by me opravdu zajimalo, z jakych duvodu jsi tohle povolani povesila na hrebik a vymenila za farmareni… 🙂 Ja jsem zatim s kocovanim po Evrope docela spokojena, bavi me poznavat jak to funguje jinde… ale je fakt, ze vsude jsou lide hodni a blbci… zalezi na koho clovek narazi a v jakem zrovna je rozpolozeni…

  2. Potvrzuji jednání na vesnici je naprosto jiné než ve městě… Jsme cca 1200 duší a s každým se tu člověk zdraví (p.s. starousedlíci jsou trága, všichni znají tebe, ale i tvou rodinu a ty nikoho ;-)))) – jsem náplava)… když jede zásilková služba a potká mě na ulici, zastaví a balík mi v klidu předá a nečeká mi u dveří, kde nejsem a neodjede pryč :-)))… na obecnim úřadě mi dali pytle na odpadky i když to bylo mimo úřední den a já si toho vůbec nevšimla…. a nikdo mi nevynadal…. ale pozor! třeba na úřadu práce na Kladně mi při vyřizování mateřská versus rodičovská (no ale už je to pár let zpátky :-P) dala paní sama od sebe!!!! kontakt na sebe ať to s ním dořeším telefonicky a nemusím tam znovu!!!!! takže jde prostě o to, na koho člověk narazí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s